Syn.: Lamium foliosum Crantz
Česká jména: hluchavka blamatá (Presl 1819), jasnota plamatá (Presl 1846), hluchavka blamatá (Opiz 1852, Čelakovský 1879), hluchavka skvrnitá (Dostál 1950, Kubát 2002)
Slovenská jména: hluchavka škvrnitá (Dostál 1950, Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Lamiaceae – hluchavkovité
Rozšíření: Centrum rozšíření je od střední, jižní a východní Evropy až po Ural, v západní Evropě roste vzácně. Izolovaně se vyskytuje v Malé Asii, na Krymu a na Kavkaze, v severním Íránu a na Altaji. Byla zavlečena do Severní Ameriky a severní Afriky.
Ekologie: Roste v lužních lesích, ve vlhčích křovinatých a lesních lemech, a to i na místech ovlivněných člověkem. Kvete od května do září, v teplých zimách v zásadě po celý rok.
Popis: Vytrvalá bylina s kořenujícími výběžky, lodyhy jsou vystoupavé, dlouhé 20–50 cm, často fialově naběhlé. Listy jsou řapíkaté, vstřícné, vroubkované, trojúhelníkovitě vejčité, tupé až zašpičatělé, se stříbrnou skvrnou nebo i bez ní. Navzájem oddálené lichopřesleny tvoří 6–12 přisedlých květů. Kalich je pěticípý, pýřitý, koruna je dvoupyská, s prohnutou, jakoby břichatou korunní trubkou. Dolní pysk je zdánlivě jednolaločný, postranní laloky jsou přeměněny v krátké niťovité úkrojky. Barva květů je růžově purpurová, vzácně bílá, s červenavě hnědými chlupatými prašníky. Plodem je tvrdka.
Využití: Již v přírodě můžeme dobře pozorovat sklon hluchavky skvrnité k vytváření různých forem. Díky ní mohli šlechtitelé vybrat množství odrůd lišících se především tvarem a velikostí stříbrné kresby, barvou listů, barvou květů, ale i růstem. Jmenujme alespoň některé z nich: ‚Aureum‘ – se zlatožlutým zbarvením listů, ‚Beacon Silver‘ – obzvláště pěkná odrůda se stejnoměrně stříbrnou kresbou a tmavozeleným okrajem listů, ‚Elizabeth de Haas‘ – se žlutobíle panašovanými listy nebo ‚White Nancy‘ – s velkou skvrnou a bílými květy. Používá se jako náhrada trávníku na vlhčí stinná místa, kde se rozrůstá zřetelně méně než podobné pitulníky.
Fotografováno dne 30. 3. 2008 (Česko, Praha, PR Chuchelský háj).